Lepševici, pragmatici, bolševici Česka
("Politicko národopisný pohled")
Jiří Jaroš Nickelli, ČSPB, z.s.
Sociolog by pravil - "ne ne, pane Porazil, to byste mne dorazil, to je sociologický pohled". Dobře, ale nejsem sociolog, jsem národopisec, a jako takový to vidím svým okem národopisce. Ostatně zde sociologie zaostává stejně jako národopis...čestné výjimky jako dr. Hampl, nebo doc. Valenčík, se nepočítají. Proto taky výzkumy voličů vypadají jak vypadají, vlastně to všecko řídí marketéři a politologové (moderní astrologové veřejného mínění a jejich hlásná trouba, veřejnoprávní televize, říkající si z neznámých důvodů "Česká".).
A tož pojďme k tomu zakopanému psu našeho národního bytí, anobrž pospolitosti, jež je rozvrácena jako za Braniborů v Čechách, pravil by zas historik...
Vidím tu, aniž bych musel věštit jako Libuše, tři velké skupiny společnosti, z nichž ta první neomezeně vládne a kašle na ty dvě druhé poddané skupiny, a to podle hesla "na podřízenej lid muší bejt přísnost". No jo, ale prý "Lid si to tak zvolil, lid si to přál!"
Přál si to onen lid jako celek? Přála si to množina voličů spolku SPOLU, a to zdaleka není celý lid. A kašlala na to množina nevoličů, co hlasovala nohama - nešla k volbám. Prý tak propadlo na milion hlasů - a to je vážné. Co to znamená. že v národě českém se našel milion lidí, kteří jsou tak frustrováni z nejlepšího možného vývoje pod světovým lídrem, že se vykašlalo na jakékoli volby. Přesvědčeni o tom, že ať budou volit, jak budou, nic se nezmění - a média je v tom utvrzovala. K velkému prospěchu vládnoucí skupiny Lepševiků, jak je nazval pan poslanec Foldyna.
Jak jako národopisec vidím Lepševiky?
Je to skupina národa, která se dostala k moci po kamarilním převratu roku 89, jež nebyl ani revolucí, ani sametem. Je to skupina všech, kdož jakýmkoli způsobem ssáli ze struků poraženého bolševického režimu. Podle pravidla: "Stát vydojíme až na kost. Po nás potopa". Začala doba Železných Kožených, Krejčířů. A lidu jako Dřevěných. U Železných Kožených Krejčířů bez ohledu na minulost, na své staré vazby k režimu, na své kolaborační tance s bývalým režimem. Měli k dispozici vše, co bylo třeba. Posty, informace, známosti, podporu zahraničních veličin, Sorosů všeho druhu. Samosebou i tam byly dva klany tesající se o větší podíl moci - směr občanského hnutí a směr občanské strany (nepíši demokratické). Jak za starého Říma - jedni havlovci, druzí klausovci.( Zelení a modří v římském cirku.) Lid Plebs zůstal stranou. Byl opět použit jako volič - fanoušek. Z těchto klanů se pak vykotily různé pastrany a pastraničky (Unie svobody, ODA, LSU, Dřevíčská výzva, Monarchisté, Věci veřejné, Zelení, Nezávislá erotická iniciativa(pionýři LBGT) Zemanovci, Volný blok, Suverenita, Důchodci za životní jistoty (pojídač potemníka, pionýr broukostravy) atd. do nekonečna). Ti všichni tak či onak podporovali "výdobytky převratu" a nakonec ideově splynuli s Lepševiky dneška. (Dnes se užívají též synonyma "kavárnici, sluníčkáři" apod.) Ovšem dnes jsou synonyma Lepševiků "Válečníci, Zbrojaři, Eurohujeři" apod. Oni jsou všichni svým způsobem zavěšeni na stávající režim, zejména neziskovkáři, a nedovedou si představit jeho zánik, zánik parazitního dotačního režimu a náhradu režimem produktivním. Posvátnou krávou je idea Havlismu. Na druhé straně jsou výrazně sociopatičtí - nezajímá je ani v nejmenším osud pracujících, důchodců matek samoživitelek a zdravotně postižených. Zde se Idea Havlismu proměnila v Ideu Humanitárního bombardování. (pokud do této skupiny nespadnou sami...pak se ozývá mocný ryk). Podle písně "Na churavé zuby máme plomby..na churavá města hodíme bomby."
Druhá skupina, kterou převrat vygeneroval proti své původní vůli, jsou Pragmatici, zvaní podle svého vrchního tribuna Babišovci. Tribun Babiš by se nijak nelišil od Kožených Lepševiků, kdyby neměl dvě odlišnosti. První je jeho vzácná upřímnost "vy jste mne stvořili, nic nezakrývám, vyrostl jsem jako nomenklatur a podnikal jsem jak jsem mohl". Druhá je jeho otevřenost k masám: "Čau lidi, něco jsem pro vás udělal a pokud mohu, udělám". I jeho Čapí hnízdo nebylo uzavřený zámek, ale slouží veřejnosti, školám a veřejnosti - přestože je Lepševici pravidelně idiotsky a marně napadají a nasazují Babišovi psí hlavu. On sám též inseruje svůj poslanecky plat na přilepšenou matkám živitelkám - kdo z Lepševiků takto soustavně koná?
Samosebou Babiš jako podnikatel lavíruje jak v Unii, tak v zemi koloniální metropole Germánsku - řekněte sami, který podnikatel z řad Lepševiků to nedělá?
A lid mu dává hlas - protože lid reaguje na konkrétní pomoc, i když ji Lepševici zlehčují jak se dá, a především jak se nedá. Babiš totiž například proti Lepševikům i důchodce pokládá za lidi a ne za národohospodářskou škodnou, nebo za zbytečné jedlíky, pro něž jsou vhodné - vymysleli to nedávno Zelení Germáni - hroby jako komposty...(ostatně toto už jsme tu jedno měli, v dobách I. protektorátu, byla na to organizace National sozialistische Volkswohlsfahrt). A tomu všemu se říká pragmatismus, kde se Babišovo ANO a jeho hlavní představitelé v mnohém shodují s množinou voličů. Pak se nedivme masovému a hlavně stabilnímu zájmu o ANO.
U voličů totiž nevítězí už léta ideologie, ale zájmy. Zájmový pragmatismus voličů je stálý - většina chce žít svůj život v alespoň základním zabezpečením životních potřeb, které jim parazité Lepševiků ve vlastní nenažranosti stále ukracují a zaštiťují to superblbostmi vydávanými za posvátnou krávu demokracie. Doslova za nutnost přežití demokracie. Tudíž musí vymýšlet neustálé nepřátele - nejlépe universálního vinníka všeho zla a nebezpečí - zločinné Rusko, zemi vlkodlaků a mongolskoruských hord, jehož cílem podle nočních můr Lepševiků je zničit a ovládnou nebohou Evropskou unii, ráj všech Lepševiků. A proto je nutno vyhnat ze země i ruskou operní divu, která v Rusku již léta nebydlí a zpívá na všech světových scénách. Voliči Pragmatici rovněž nechtějí posílat své děti válčit do světa za nikoli demokracii, ale za zájmy Lepševiků, tyjících pak své peníze na horách mrtvých vojínů.(A to ještě vydřené peníze rozkradou a zbraně poprodávají po světě...Už ani ta Amerika se na to nemohla dívat a pan president Trump začal vymetat komíny.) U Lepševiků totiž platí heslo "Čeho nabyl lupič pilný, vojín NATO ochraňuj!". Lepševici totiž jsou ve své chamtivosti nenapravitelní, a proto jim i projev do duše od vicepresidenta pana Vance způsobil nejen šok , ale i velký divok. Noví ředitelé Spojených států totiž začali dělat v chlévě bidenovsko-kamalovské hluboké bažiny heraklovské čištění. Takové čištění, jaké Amerika nepamatovala od dob Roosevelta a jeho New dealu. A toto čištění narušilo nejen smrdutou žumpu v U.S.A. ale zasáhlo i Evropu, přestože se Evropa stále nesmyslně tváří jako "Pevnost Evropa" (Festung Europa), Houby s octem, žádná pevnost nebude a celé zbrojení dopadne jako III. Reich).
A proto Lepševici Unie i naši místodržící chtějí zbrojit a válčit, válčit a zbrojit. A platit to mají Pragmatici a Bolševici. Což nebude platit ani náhodou, ani přinucením. Sem pod Pragmatiky spadají i strany nezařazené pod ochranné křídlo ANO - to jsou SPD, Trikolora, PRO, Svobodní a další skupiny jako Motoristé, které mají specificky pragmatický pohled na Krachistan zvaný Evropská unie a na jeho zemské škůdcovství vůči naší zemi a obecně národním státům Evropy. Může být, že ve vhodné konstelaci tyto všechny skupiny vytvoří jedno křídlo opozice vůči Lepševikům...(?)
Ještě k těm Bolševikům. I když staří Bolševici seslábli (i vlastními chybami) a dnes jsou Lepševiky pokládáni za historický skanzen, ve skutečnosti je to jinak. Vyrůstají tu mladé výhonky, které doposud nepromluvily do společenského dění, ale začínají se hlásit o slovo i další skupiny, které se spojily s původními Bolševiky do Stačilo.
je to mladé živé hnutí, které má dobrou šanci - konstruktivní šanci zapojit se do obnovy republiky po strašlivém řádění Lepševiků.
Lepševici se pochopitelně děsí nástupu Pragmatiků a Bolševiků a voliči musí být připraveni na vše z jejich strany - i na pokus o státní převrat (?) Ať už rukou soudní, mocenskou, nebo i nedej Bůh a Hmota, vojenskou. Řeči o "rumunské cestě" nás pochopitelně neuklidní. A tak je dobré vědět o existenci možných pastí, do kterých se naše společnost může dostat. Základem naší budoucí stability ovšem musí být mír v Evropě a my Chcimíři jej právě proto propagujeme. Zbrojení a příprava na válku nás v žádném případě nespasí. Tak to vidím sám.